Napsali o nás
Zpravodaj Rosaklubu
Růže Blatná
Barbora Scheinherrová
V zahradnickém světě, a v růžařském obzvlášť, jsou Jan Bőhm a jihočeská Blatná známými pojmy. Není divu. Slavný šlechtitel, díky němuž se Blatná stala před více než sto lety městem růží, zanechal v růžařské historii, v nesčetných zahradách a v srdcích mnoha odborníků i amatérských pěstitelů nesmazatelnou stopu. I když časem bledla, až se téměř vytratila, nikdy se neztratila docela.
Náš spolek Růže Blatná vznikl na sklonku minulého roku proto, abychom svým dílem přispěli k oživení a zachování jedinečného díla Jana Bőhma, a to především tím nejpraktičtějším způsobem – vysazováním dalších a dalších růží a péčí o ně, i o ty, které již ve městě rostou. Uvědomujeme si, jak významné je naše růžové dědictví a jak silný otisk zanechalo v duších těch, kteří si Blatnou v době její růžové slávy pamatují. Rádi bychom se postarali o to, aby růží v blatenských ulicích přibývalo a svou krásou přinášely radost každému, kdo u nás žije anebo k nám zavítá a aby Blatná znovu nosila své přízvisko s hrdostí, kterou si zaslouží.
Jan Bőhm nazýval své růže blatenskými královnami. Během svého života v Blatné vyšlechtil okolo 120 odrůd růží, které jako první náš šlechtitel začal pojmenovávat českými jmény. Jihočeské Slunce, Blatná, Božena Němcová, Vltava, Červánky a desítky dalších jsou sama o sobě pohlazením. Díky jeho práci a úspěchům byla Blatná v období mezi dvěma světovými válkami jedním z nejvýznamnějších růžařských středisek nejen v Čechách, ale i v Evropě.
Dnes se vrací se na růžařskou mapu světa. Vznikají tu růžové stezky. Na jedné z nich, Stezce blatenských královen, jsou dnes vysazeny už téměř dvě stovky Bőhmových růží.
Existujeme a společně pracujeme teprve pár krátkých měsíců, ale nelenili jsme a odvedli už pořádný kus práce – v záhonech i v přednáškových setkáních.
Před koncem roku jsme stihli ošetřit a zazimovat růže v ulicích, projít Stezku blatenských královen a představit členům spolku růže, které na ní rostou. K milému setkání došlo i na blatenském hřbitově u hrobu Jana Bőhma, který jsme při té příležitosti také připravili na zimu. Našli jsme si čas i na kulturní zpestření a v adventním čase jsme si udělali radost promítáním filmu ´Na růžích ustláno´. Příjemným večerem nás provedl zahradní architekt Čestmír Bőhm, s nímž spolupracujeme na plánovaných výsadbách.
Hned zkraje nového roku jsme se sešli opět v teple – tentokrát u příležitosti ochutnávky vín, které jsou díky spolupráci s moravským vinařstvím Grmolec také víny blatenskými.
Únor přinesl další krásné setkání, tentokrát s panem profesorem Jiřím Sekerou, autorem knihy Bőhm růže Blatná, která je pokladnicí vzpomínek a informací o slavném šlechtiteli a jeho růžích. Právě nad stránkami jeho knihy si můžeme uvědomit, jak moc trnitou cestu nám Jan Bőhm svým neutuchajícím nadšením, tvrdou prací a neotřesitelnou vírou v úspěch prošlapal, když čteme:
„Podívejte se,“ říkali zahradníci, „on se zbláznil! Sází si do pole šípky. My to vyhazujeme a on si to tam dává. Růže v Blatné? V krajině chudé, v podnebí chladném? Nesmysl. Kdyby si raději nasázel brambory, aby měl co jíst.“
„Ctižádostivý Bőhm se od svého záměru nedal ničím odradit. Na jaře 1919 začínal se dvěma pomocníky. Na dvouhektarovém pozemku zasadil 5000 růžových pláňat a začal pokusy se šlechtěním. Na růžích ustláno neměl. Aby uživil manželku a sebe, musí pěstovat a prodávat zeleninu. Ale trpělivost růže přináší. Po dvouletém pečlivém ošetřování keřů, po přizpůsobení se zdejšímu podnebí začaly v létě 1921 ukazovat první růže svou krásu. Nebyla to sice žádná procházka růžovým sadem, ale prokázalo se, že v této krajině se dají růže pěstovat.“
V březnu přijal pozvání na naše Otevření růžařské sezóny jeden z nejvýznamnější růžařů u nás, Jiří Malaska, vedoucí rozária Výstaviště Flora Olomouc, a poctil nás jak zajímavou a ucelenou přednáškou, tak i praktickou ukázku jarní péče o růže přímo na záhonech města. Díky panu Malaskovi jsme pochopili, že když na to přijde, i královny mezi květinami potřebují pevnou a přísnou ruku. Nemálo z jeho rad bylo pro mnohé z nás překvapivou novinkou a těšíme se, jak se blatenským růžím bude dařit po ošetření pod jeho odborným vedením. Tehdy už jaro neodbytně klepalo na dveře, a tak jsme neváhali a v dalších týdnech jsme se pustili do odzimovávání a jarních řezů růží v ulicích města, a také začínáme růžím, které dnes rostou v trávnících navracet původní život v záhonech. Zanedlouho spustíme webové stránky a vytáhneme z rukávů další překvapení.
Čeká nás hodně těžké práce. S rukama špinavýma od hlíny a s mozoly od zahradnických nůžek v dlaních stojíme na jakémsi začátku. Přibývají nám členové, dostává se nám podpory z nejrůznějších stran. Věříme, že když budeme o naše růžové dědictví pečovat společnými silami, sdílet nápady a zkušenosti, a vytvářením krásy propojovat i zdánlivě nesourodé světy, dokážeme, co jsme si předsevzali a náš zdejší kousek světa bude zase o něco lepší.